Léčba alergie

Možnosti léčby alergie. Můžeme se jí zbavit zcela?

Schopnost jedince reagovat alergicky je zakódována v jeho genetickém vybavení a je tedy (alespoň zatím) nevyléčitelná. Vlastní alergické onemocnění se vyvíjí v průběhu života po setkání s alergeny z prostředí. Alergie může zůstat dlouhodobě (dokonce i trvale) bez příznaků – tzv. klinicky němá. Ovšem pokud se projeví, má tendenci se zhoršovat, není-li léčena.

Také neplatí, že pokud se budeme vědomě vystavovat konkrétnímu alergenu, naše tělo si na něj zvykne. Naopak, každé další setkání s ním vyvolává potíže větší intenzity a postupně se navíc u většiny pacientů rozšiřuje i spektrum alergenů, na které nepříznivě reagují. Z jednoduchých občasných alergických epizod se stává chronický alergický zánět.

Dnešní medicína udělala obrovský pokrok v terapii řady onemocnění, alergii nevyjímaje. Podstata léčby alergického onemocnění však po dlouhé roky zůstává stejná, měla by být komplexní. Zahrnuje prevenci, farmakoterapii, režimová opatření a v indikovaných případech i specifickou alergenovou imunoterapii. 

Co víme o primární prevenci

V současné době jsou možnosti primární prevence, tedy předcházení alergiím v pravém slova smyslu, velmi omezené. V minulosti byly zkoušeny různé metody (např. speciální diety matky v těhotenství, úpravy jídelníčku rizikových kojenců apod.) – bohužel s negativními výsledky. Zůstává doporučení zdravé racionální pestré stravy v těhotenství – bez omezování potravinových alergenů (samozřejmě s výjimkou potravin, na něž je matka sama alergická).

Po porodu je vhodné kojit alespoň do čtyř měsíců věku dítěte. Samozřejmostí je nekouřit v těhotenství a zcela vyloučit vliv cigaretového kouře na vyvíjející se dítě (pasivní kouření). Pokud mininko nejeví známky alergie na potraviny, nijak neomezujeme jejich postupné zařazování do jídelníčku, aby mohlo vyvinout fyziologickou toleranci. Od preventivního podávání hypoalergenních přípravků kojencům bez známek alergie bylo zcela upuštěno a je naopak považováno za chybu!

Sekundární prevence

Sekundární prevence spočívá v tom, že se snažíme předcházet spuštění alergických potíží u jedince, která již trpící alergickým onemocněním. Zde má eliminace alergenu zcela nezastupitelné místo. U některých alergenů (například méně běžných potravin) je to možné, ovšem u jiných (např. inhalovaných pylů nebo roztočových alergenů) je úplná eliminace v praxi neuskutečnitelná.

Existuje mnoho návodů, jak nálož alergenové expozice alespoň snížit. Např. v pylové sezóně omezit větrání, vyvarovat se míst s vyšší koncentrací pylů, v interiérech pravidelně uklízet a odstranit rezervoáry prachu. Také pokud možno nechovat v bytě domácí zvířata, která sama mají vysoký alergenní potenciál, a navíc vedou ke zvýšení množství roztočů v interiéru.

Sekundární prevencí je v jistém smyslu i preventivní farmakoterapie a alergenová imunoterapie, o kterých více informujeme v odstavcích věnovaných léčbě. 

Terciární prevence označuje léčbu podávanou za účelem zabránění progrese již vzniklého alergického onemocnění.

Protialergické léky

Pokud nelze alergen odstranit, je potřeba sáhnout po lécích. Léčivé přípravky dělíme následujícím způsobem.  

1. Úlevové léky

Skupina úlevových léčiv pomáhá zbavit se příznaků, ovšem neovlivňuje příčinu alergie. 

  • Antihistaminika 1. generace. Léky s protialergickým účinkem, které mají celou řadu nežádoucích účinků (zejména tlumivý efekt na organismus), a proto se v léčbě alergií už téměř neužívají. Výjimku tvoří indikace pacientům v klidovém režimu, u nichž je sedace součástí léčby.
  • Antihistaminika 2. generace. Tyto léky zmírňují svědění sliznic a kůže a omezují kýchání a vodnatou hypersekreci. Využívají se zejména při léčbě alergické rýmy a různých svědivých kožních projevů (kopřivka, ekzém), a to nárazově při potížích. Alergickým pacientům s chronickými projevy ovšem lékaři doporučují je užívat soustavně nebo dlouhodobě při kontaktu s alergenem. 
  • Topická antihistaminika (oční, nosní a kožní). Léky jsou využívány k potlačení alergických projevů na oční spojivce, nosní sliznici nebo kůži. Jejich výhodou je velmi rychlé působení.
  • Dekongestiva. Tato léčiva ve formě nosních kapek a sprejů snižují prokrvení sliznice, a tím i neprůchodnost nosu. Jsou silně návyková, proto je lékaři podávají jen krátkodobě a pacienty je třeba před jejich nežádoucími účinky varovat. Možnou variantou jsou i dekongestiva v tabletách (většinou v kombinaci s antihistaminikem).
  • Bronchodilatancia. Léky se užívají v inhalační podobě. Jejich účinek spočívá v uvolnění svalového tonu ve stěně průdušek, a tím k odstranění akutního záchvatu dušnosti. 
  • Systémové kortikosteroidy. Léčivé přípravky ve formě injekcí neb tablet patří k nejúčinnějším protialergicky působícím lékům. Vzhledem k jejich závažným nežádoucím účinkům jsou však v alergologii vyhrazeny pouze ke krátkodobému podávání při zvládání akutních alergických stavů.

2. Preventivní léky s protialergickým účinkem

  • Antihistaminika 2. generace. Při jejich soustavném užívání je využíván i protizánětlivý účinek těchto léků, a tím se rovněž řadí mezi preventivně působící léky (nejen mezi úlevové léky, jak je uvedeno výše).
  • Kortikosteroidy. Topické formy (používané lokálně) kortikosteroidů dnes představují nejužívanější skupinu preventivně působících antialergik. Inhalační podání (do průdušek a na sliznici nosu) v běžných dávkách obvykle nemá obávané nežádoucí účinky, jaké nalézáme při systémově podaných kortikosteroidech, a to ani při dlouhodobém, často celoživotním užívání. Pacienti by měli být však více opatrní při jejich podávání v kožní formě (masti, roztoky a krémy), kdy je vstřebatelnost nemocnou kůží větší. Nástup účinku inhalovaných steroidů je opožděný (několik dní, max. týdnů). U astmatu je proto vhodná jejich kombinace s bronchodilatancii, které pacientovi uleví od příznaků prakticky okamžitě.
  • Kromony. Stabilizují membrány buněk, které se účastní alergické reakce, a brání tak uvolnění zánětlivých mediátorů, a tím i vzniku alergické reakce. Užívají se v místních formách (oční, nosní). Jejich efekt je slabší než u topických kortikosteroidů.

3.  Léky, které řeší příčinu alergie 

Specifická alergenová imunoterapie (SAIT). Jde o jedinou léčbu, která cílí na příčinu alergie. Dříve se používal také pojem hyposenzibilizační terapie. Léčba spočívá v tom, že je alergikovi v regulovaných dávkách podáván alergen, který je příčinou jeho potíží. Cílem je navodit toleranci této látky. Díky léčbě se zmenšují příznaky onemocnění, které vznikají v důsledku alergické reakce (alergická rýma a zánět spojivek, astma, závažné reakce na jed blanokřídlého hmyzu). Jedná se o léčbu dlouhodobou, pacienti by se měli připravit na tří až pětileté podávání. Příznivé účinky se objevují již po šesti až dvanácti měsících.

Alergeny se v rámci SAIT podávají ve formě podkožních injekcí, tablet nebo roztoků aplikovaných pod jazyk. Alergenová imunoterapie je u nás v současné době dostupná pro následující alergeny:

  • jed blanokřídlého hmyzu (včela, vosa),
  • pyl travin,
  • pyl břízy,
  • pyl ambrozie,
  • roztoči,
  • zvířecí alergeny koček a psů.

Alergie zatím neumíme zcela vyléčit, ale pokud je začneme léčit včas a komplexně, jsme schopni zajistit nemocnému kvalitní život s minimem klinických příznaků. Péče o alergiky by měla být rozhodně interdisciplinární a ve většině případů celoživotní.

(vrjo)

Zdroje: 

KRČMOVÁ, Irena. Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií. Časopis praktických lékařů pro děti a dorost. 2020, 1, 28–32. ISSN: 1213-2241
SEBEROVÁ, Ester. Specifická alergenová imunoterapie – jediná kauzální léčba alergických chorob. Medical Tribune 2018, 6, 542–544. ISSN: 1214-8911.
NOVÁK, Jiří. Kdy a proč zavádět potencionální alergeny do jídelníčku kojence. Zdravotnictví a medicína. Sestra. 2016, 2016(1), 38-39. ISSN 2336-2987.
https://www.solen.cz/pdfs/med/2018/02/09.pdf
https://www.solen.cz/pdfs/ped/2014/05/07.pdf
https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2012/03/09.pdf
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2009/02/15.pdf
https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2011/02/04.pdf

Doporučené články

05. May 2022 Rubrika AW test

(AW - Test - 3) Máte doma malého alergika? Zkuste mu pomoci imunoterapií

S alergií se potýkají už malé děti. Většina projevů je především nepříjemná. Existují ale výjimky, které mohou malého pacienta ohrozit na...
CTA link
05. May 2022 Rubrika AW test

(AW - Test - 2) Máte doma malého alergika? Zkuste mu pomoci imunoterapií

S alergií se potýkají už malé děti. Většina projevů je především nepříjemná. Existují ale výjimky, které mohou malého pacienta ohrozit na...
CTA link
04. April 2022 Rubrika AW test

(AW - Test) Máte doma malého alergika? Zkuste mu pomoci imunoterapií

S alergií se potýkají už malé děti. Většina projevů je především nepříjemná. Existují ale výjimky, které mohou malého pacienta ohrozit na...
CTA link